Vienna Junior League 2016

Jak to viděly holky

Vídeň je 330 km jihovýchodně od Prahy. Což je pěšky docela daleko, na kole taky, ale autobusem se to už tak nějak dá, tak proč si tam nejet zahrát, jsme si říkaly. Na víkend 22.-24.4. se sem totiž sjelo 8 dívčích mezinárodních týmů v kategorii U20 a české holky samozřejmě nemohly chybět. A abychom co nejvíc postrašily ostatní před MS ve Wroclawi, postavily jsme radši hned 3 týmy. 

Vyjely jsme v pátek večer autobusem z Prahy, a přestože dlouhé cesty nemá nikdo rád, my jsme si těch několik hodin docela užily. I když myslím, že jsme řidiči možná zbořily všechny dětské představy o tom, jak by měla vypadat národní reprezentace. Každopádně nás relativně bezpečně a bez nadávání dovezl až na místo určení, za což jsme mu byly vděčné. Takže jsme po půlnoci napsaly domů, že jsme v pohodě dojely a šly jsme do hajan.

Ráno se nám lezlo ze spacáků docela pěkne, protože veknu bylo krásně a kvůli prvnímu zápasu v 11 hodin jsme ani nemusely nijak pospíchat. Po snídani jsme se už vrhly plné enrgie a nadšení do rozcvičky a drillů už po jednotlivých týmech. Nebraly jsme totiž turnaj v cizí zemi na lehkou váhu. Pracovní názvy: Mrzimor, Havraspár a Nebelvír se docela rychle ujaly. Základní skupinu odehrála každá kolej dobře a všechny zápasy, ty vzájemné obzvlášť, jsme si moc užily. Tak jsme se s radostí, že máme všechny týmy v horní čtyřce, postavily proti Slovenkám ve večerní show game na normálně velké hřiště. Ze začátku se nám sice moc nevedlo, hlavně proto, že se stále ještě sehráváme a na hřišti jsme spolu byly v sedmi vlastně poprvé. Ale ke konci už nám to šlo značně lépe a dokázaly jsme poskytnout našim sousedkám celkem vyrovnanou hru, takže jsem pak mohly jít s klidným srdcem na skvělou večeři a následně úplně vyřízené si nechat něco pěkného zdát.

Jenže jsme asi nějak během soboty naštvaly vyšší síly, takže nám poskytly v neděli docela silné větrné nadělení. Kvůli němu bohužel Mrzimor podlehl v semifinále Maďarkám, takže se popral s Havraspárem o bronz. Ale potom šly oba týmy společně fandit Nebelvíru do finále, což bylo potřeba. Maďarky totiž zvolily taktiku: "Mám disk, tak ho hodím na dlouhou". Čemuž se musely přizpůsobit i české holky. Každopádně ani jednomu týmu se kvůli velmi silnému větru moc nedařilo. Vrcholem zápasu byl poslední bod, který trval bezmála 20 minut, v němž jsme naštěstí dorovnaly skóre. Ale vítězství jsme rozhodně nemínily Maďarkám nechat, takže nakonec jsme si z Vídně odvezly zlato, bronz a brambory. 

Celý víkend byl velmi vydařený snad až na moc velký zájem Italů o naše disky, kterých si dokonce pár podepsali svými jmény a zabalili do batůžků. Musím říct, že disk s logem Velké Moravy vypadal poněkud komicky s podpisem Marco z druhé strany. Smutnější už je, že se nám nepodařilo dostat zpátky všechny, ale za to nám bylo slíbeno, že nám jako náhradu pošlou nové. 

Myslím, že turnaj byl přímo skvělý, všechno jsme si moc užily a vydaly ze sebe, co jsme mohly, o čemž svědčí i naše umístění. A máme zase o trochu víc natrénováno do Wroclawi!

Anna Sedláčková (hráčka U20 Women)