spřátelené weby www.cald.cz www.discgolf.cz www.ultimo.cz www.freestylefrisbee.cz www.szf.sk www.discgolfovehriste.cz
Růžek boxu Růžek boxu Růžek boxu Růžek boxu

Outsiterz

Jedná  se o jeden z nejvýraznějších týmů na Slovensku. Pravidelně jej vídáme na českých ligových turnajích, každoročně se účastní Středoevropské ligy i regionální kvalifikace na EUCF, potkat jej můžete i na velkém turnaji v Amsterdamu. Jako jeden z mála týmů reprezentoval CEL mixové kategorii na letošním XEUCF v Londýně. Umístil se na desátém místě – nejlépe z „východoevropských“ týmů. Pořádá momentálně jediný mezinárodní turnaj na Slovensku Manic Miner
O týmu Outsiterz, ale i o stavu ultimate na Slovensku,  jsme si povídali s jeho zakladatelem, trenérem a služebně nejstarším hráčem Martinem Kesegem zvaným Keso.

Keso - oldschool
Počátky týmu se datují někam k  roku 2002, kdy si Keso se svými spolužáky na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Bratislavě chodili házet s malým diskem z hračkářství. Když někdo na internetu našel pravidla ultimate, aplikovali některá z nich na internátní soutěž 13. proti 14. patru a zárodek týmu byl na světě.
   Osudovým pro další herní vývoj pak bylo setkání s Jurajem „Chorche“ Turanem, který nejenže je pozval na turnaj, který organizoval v Bratislavě, ale půjčil jim i „pořádný disk“, aby mohli trénovat „pořádné hody“. „Je pravda, že většina týmu chtěla okamžitě odejít, jakmile zjistili, že se dá hodit forhend přes celé hřiště a že je třeba mít kopačky,“ vzpomíná Keso na první turnaj týmu, někdy okolo roku 2002. Nakonec ale zůstali a hráli pod jménem „Sedláci z doliny“. V průběhu času vystřídali ještě jména jako „Sedláci z dolín a hôr“, „Nepodceňujte rizoto“, než se usnesli na svém dnešním názvu. Jak vznikl název „Outsiterz“ však Keso prozradit nechce: „Neměl bych pak čím ohromovat na frisbee kalbách.“

Mistrovstvi Slovenska 2009

Ultimate na Slovensku

Slovenské ultimate prochází  podle Kesa krizí. Bývaly časy, kdy slovenská liga měla čtyři kola a každého se účastnilo alespoň osm týmů. Bratislavští Mental Discorders tehdy patřili k obávaným soupeřům v regionu a celkově vládlo velké nadšení.
   Momentálně odehraje alespoň  jeden turnaj ročně cca 100 hráčů a místo ligy se hraje pouze Mistrovství Slovenska. Slovenské open týmy (Mental Discorders a Outsiterz) se na mezinárodním turnaji v Amsterdamu umisťují spíše v poslední třetině.
   „Situace se podle mě zlepší, pokud se podaří některé projekty, na kterých pracuje více lidí. To by mělo pomoct slovenské frisbee scéně a celkovému frisbee dění na Slovensku.“
zůstává do budoucna optimistický Keso, ale více o projektech zatím neprozrazuje.
   Turnajů na Slovensku není  mnoho. Prvním jarním turnajem na umělé trávě, který  se koná ještě před rakouskou Winterleague je Blowout. V srpnu je to Manic Miner, o kterém si povíme později, a zmiňované slovenské mistrovství se tradičně hraje na podzim.
  
„České ultimate je notný kus dále než slovenské.“
zamýšlí se Keso nad srovnáním dvou zemí. „ Více týmů, ve více městech, mezinárodní úspěchy…“ dodává s tím, že pamatuje dobu, kdy tomu bylo naopak a slovenské ultimate udávalo směr rychle rostoucí kvalitou hry. V čem je ale hlavní rozdíl? „Hlavní problém vidím v nestálosti členské základny.“ říká Keso.
   Z původní sestavy Outsiterz hraje již jen on, stejný problém mají i Mental Discorders, kde ze zakladatelů zůstal dnes jen Chorche a NewNew.
   „Když se podívám k vám, tak např. takový Maloch s Ájou hrají stále a ty dva si přitom pamatuji z prvního mezinárodního turnaje, kterého se Outsiterz zúčastnili. To byl turnaj na Spojoch. Výsledek si nepamatuji, ale borovičkový beerrace jsme vyhráli.“ Z otevřených mistrovství Rakouska si Keso pamatuje ještě Tomáška, kterého tehdy ubránil v rybičce a byl na to patřičně hrdý.
   „Prostě někde děláme chybu, ale doufám, že co nejdříve přijdeme na to kde a to se potom těšte!“
shrnuje Keso.
Branki

Československá liga?

V souvislosti s účastí slovenských týmů na českých ligových turnajích se občas objeví návrh na pořádání společné Československé ligy. Jak se k otázce staví slovenské týmy?
 
„Víme, že v ostatních sportech to fungovat může. Důležité ale je, aby z toho něco měli obě strany.“
míní Keso. Na českou ligu jezdí rádi, protože si zde za rozumný peníz dobře zahrají, leccos se naučí a zároveň se i v čistě mixové sestavě mohou probojovat až do semifinále. Otázkou ale podle Kesa je, co by ze společné ligy měly české týmy. Pokud by se ligový turnaj konal někde na Slovensku, mnoho začínajících českých týmů by asi nepřijelo a vytrácel by se rozvojový aspekt ligy.
   Další překážkou je vysoká cena, protože sehnat na Slovensku dostatečně velký areál s alespoň dvěma fotbalovými hřišti za přijatelnou cenu je problém. Vyřešit by se také musela otázka nasazování na mistrovský turnaj.
   Keso si je vědom hlasů, které  vystupují proti účasti zahraničních týmů na české  lize, a nevidí proto v nejbližší době Československou ligu reálně.

Na tréninku

Hráči Outsiterz se dají rozdělit na tři částečně se prolínající skupiny. Jednak jsou to lidé, kteří na tréninky a frisbee akce chodí hlavně kvůli zábavě. Dále jsou to lidé, kteří berou ultimate především jako sport se vším všudy. Poslední skupinu tvoří „naše slečny“.
 
Trénuje se čtyřikrát týdně. Jeden trénink je běhací, kterého se účastní okolo čtyř hráčů, další je uzavřený jen pro skupinu „sportovců“, kterých se schází přibližně čtrnáct. Ostatní dva tréninky jsou otevřené a dochází na ně různý počet hráčů; maximum je třicet.
   Situace se poněkud mění o prázdninách. Mnoho hráčů Outsiterz jsou studenti z jiných měst a prázdniny v Bratislavě tráví jen málokdo. Tehdy jsou pouze dva tréninky na hřišti a jeden na dráze.
  
Tým si na začátku sezóny určí turnaje, na které chce určitě jet a pak ty, na které pojedou možná. Mezi turnaje povinné pro všechny hráče ze skupiny „sportovců“ patří např. turnaje české ligy, které Outsiterz pojali jako přípravu na londýnské XEUCF. Proto je také odehráli ve striktně mixové sestavě.
Beatka a Čolka
Hlavními trenéry týmu jsou Keso a Branki. Sám Keso se již stále více věnuje organizačním věcem okolo a trénování nechává více na Brankim, o kterém říká: „Branki má úžasnou schopnost pojmenovat a vysvětlit i komplikovanější herní situace jednoduše. Je také vidět, že toho už v ultimate zažil hodně a nabral mnoho zkušeností.“ V rámci Outsiterz existují i tzv. Outsisterz, tedy slečny, které většinou trénují Čolka a Beatka.
   „Momentálně trénujeme příčnou lajnu a v obraně osobku,“ nechává Keso nehlédnout do náplně tréninků. Do složitějších strategií se ale nepouštějí, především kvůli neustále se měnící sestavě. Prioritou je nácvik základních herních situací. Pokud jste viděli Outsiterz hrát často zónovou obranu, bylo to především kvůli jejich mixovému složení. Holky mohou být v zónové obraně daleko užitečnější než v osobce, zvláště proti open týmům.
   Ačkoliv se stávající hráči ochotně zapojují do získávání hráčů nových, například pravidelnými nábory na středních a vysokých školách, moc nováčků tímto způsobem nepřichází. „Nejvíc hráčů stejně přichází po kamarádské lince.“ říká Keso.
Outsiterz - XEUCF09

XEUCF 2009 Londýn

Na letošní XEUCF do Londýna vyrazili Outsiterz s mladým a relativně nezkušeným týmem. Umístili se na desátém místě z dvaceti mixových týmů. Keso to považuje za úspěch i přesto, že osobně si před turnajem věřil na umístění v první osmičce. Jediné výhrady má k poslednímu zápasu o deváté místo, ve kterém se podle něj tým již na zápas nesoustředil a neodehrál jej tak, jak by mohl v dřívější fázi turnaje.
   „Naše taktika byla díky pestrému zastoupení hráčů odlišná od klasické taktiky, kde lepší hráči hrají v obranné lajně a zbytek v útočné.“ říká Keso o strategii týmu pro londýnský turnaj. „My jsme si byli vědomi, že nemáme tak vyrovnaný tým, a proto jsme zkušenější dali právě do útočné lajny s tím, že musí proměnit každý jeden útok.“
Týmová fotografie - XEUCF 2009
Obranu tvořil zbytek pod vedením Brankiho. Taktika se podle Kesa osvědčila a útočná lajna měla velmi dobrou úspěšnost při skórování. Např. v show game ztratili svůj útok za celý zápas jen třikrát. Obrana měla pochopitelně problém s proměňováním breakových bodů a i zápasy proti jednoznačně slabším soupeřům proto končili relativně těsným výsledkem.
 
 „Tak to byl můj největší ultimatový zážitek.“ odpovídá Keso na otázku, jak se mu líbilo hrát jednu ze tří večerních show game na osvětleném hlavním hřišti. Na obědě se prý v týmu dohodli, že se dnes na show game dívat nebudou a půjdou raději dřív spát. V tom se dozvěděli, že jsou to právě oni, kdo bude show game hrát. A po setmění nastoupili proti britským mistrům kategorie mixed Thundering Herd. Pro objektivnost nutno dodat, že se jednalo o tým, který oproti britským mixovým nationals postrádal četné posily hrající na XEUCF za open nebo ženské týmy.
  
Trenéři Outsiterz měli strach, jak se nezkušení hráči týmu vypořádají s hrou před publikem. Ukázalo se ale, že obavy byly plané a všichni hráli na sto padesát procent. Také díky tomu odehráli poměrně vyrovnaný zápas, ve kterém poprvé ztratili útok až za stavu 4:4. I když Outsiterz nedokázali Britům konkurovat ve hře na dlouhou, své náročnější útoky rovněž proměňovali.
   „Myslím si, že hlavním rozdíl mezi námi a Thundering Herd byla fyzička a fyzická vyzrálost.“ domnívá se Keso. Přesto považuje show game za poměrně vyrovnanou a velmi pohlednou hru, což může potvrdit i v hledišti přítomná redakce. Holky se bohatě zapojovaly do hry, jak by to v mixu mělo být a bylo minimum nevynucených chyb. „Z pohledu Outsiterz to byla určitě nejlepší hra, jakou jsem kdy zažil a doufám, že ji co nejdříve na nějakém turnaji překonáme.“ shrnuje Keso.

Něco o mixu

Ačkoliv Outsiterz odehráli celou sezónu jako mixový tým, nepatří mezi skalní vyznavače mixové divize. Mix je podle Kesa okrajová kategorie, ve které hraje málo opravdových ultimatových hvězd – ať už hovoříme o ženách nebo o mužích.
   Přesto bere mix jako výbornou kategorii pro mladé hráče, kteří se díky ní mohou naučit hrát „o něco“. Získají psychickou odolnost ve vypjatých zápasech, mohou vézt tým k dobrému umístění. „Vždyť to je tzv. Česká cesta.“ naráží Keso na nedávnou minulost českého národního týmu, který se právě v této kategorii naučil sbírat medaile.
Manic Miner 2008

Manic Miner

Když přestali Mental Discorders pořádat populární turnaj v Bratislavě, zmizelo ze Slovenska i mezinárodní ultimate. První, kdo nevydržel věčné dotazy na mezinárodní turnaj na Slovensku, byl Keso a společně s Outsiterz se rozhodli nějaký uspořádat. Vhodnou lokalitu našli však až v Trnavě a první ročník museli odpískat, protože se přihlásily pouhé dva týmy.
  
Následovalo hledání vhodnější lokality a také specifika, kterým by se turnaj zapsal do povědomí  hráčů. Nakonec padlo rozhodnutí, že tím, čím je pro Kimle svařák, pro Whose baby grilovalačka a pro Chrast divadlo, tím bude pro nový slovenský turnaj krásná příroda.
   S tímto zadáním našel jeden z hráčů hřiště v okolí Banské Bystrice. Díky blízkému hornickému městu vznikl i název turnaje – Miner jako horník bylo jasné a Manic se k tomu připojilo díky rané vášni hráčů Outsiterz pro 8 bitové počítačové hry. Motiv prvního turnaje byl spíše hornický, 8 bitová tématika převážila až v druhém a třetím ročníku.
  
Podtitulem druhého ročníku bylo „Score me, if you can…“ a přílohou retro vydání flashového Manic Mineru. Letos se vše odehrálo v podobném duchu, podtitul byl „No invaders among us“ a příloha hra Space invaders.
   Zatímco prvního ročníku se zúčastnilo osm týmů (vyhráli FUJ a Spirit zůstal doma Outsiterz), v druhém (zvítězili maďarští UFOzd) a třetím (vítězové Dendas z ČR) ročníků to již bylo týmů deset. „Nemáme ambice turnaj rozšiřovat, i když by se to asi dalo,“ říká Keso a dodává: „Deset týmů je pro tento typ turnaje ideální počet. Rozpis se dá udělat tak, aby se hrálo každou hodinu a je to velmi fér.“
   Mezi další specifika turnaje patří noční zima, nealkoholický „beer race“ („letos trochu nevydařený, protože šumák ve stanu navlhl, ale příští rok – to se těšte!“ vzkazuje Keso), speciality slovenské kuchyně: čerstvé bryndzové halušky, žinčica a ovčí sýr (česky prý „vŕzgavý sejr“) na snídani. A borovička, samozřejmě.
  
Outsiterz se snaží turnaj každým rokem zlepšovat. Letos zapracovali na zlepšení snídaně  a přidali večerní tombolu. Abychom jmenovali i další hráče týmu, kteří se na turnaji podílí, je třeba zmínit, že hlavním organizátorem není Keso, ale Filo #07, webovou prezentaci a podtituly turnajů vymýšlí Vavro.
   Své skromné nároky na vlastní turnaj shrnuje Keso takto: „Chceme, aby Manic Miner byl turnaj, kam chce každý přijet, strávit příjemně volný čas, vychutnat si přírodu a žinčicu.“  
logo

Autor: Štěpán Materna (PD)
Publikováno: 19. 10. 2009

Růžek boxu Růžek boxu Růžek boxu Růžek boxu
comments powered by Disqus
Růžek boxu Růžek boxu Růžek boxu Růžek boxu

Nejnovější články

Ze zahraničí | 21. 8. 2014
WUCC 2014 z pohledu PDf

WUCC 2014 z pohledu PDf

Když se vám podaří vyhrát mistrovství ČR, je to dobrý. Když ho rok na to vyhrajete znova, je to paráda. Když se navíc díky tomu kvalifikujete na Mistrovství světa, je to pohádka.
Ze zahraničí | 20. 8. 2014
WUCC 2014 z pohledu PD open

WUCC 2014 z pohledu PD open

Tak trochu propadák. Tak by se asi nejvýstižněji dalo popsat vystoupení open týmu Prague devils na klubovém mistrovství světa. Nejde však o jednorázovou krizi vítězů regionu, ale o reálné postavení jihovýchodní Evropy ve světě.
Zprávy | 1. 8. 2014
WUCC 2014: dvakrát liché, jednou sudé umístění

WUCC 2014: dvakrát liché, jednou sudé umístění

PD kluci zaváhali, holky to za ně zatáhly. FUJ napínali. Turnaj skončil, v openu se opakovalo finále z roku 2010, v ženách se raduje Seattle Riot. Více v článku.
Webový portál sponzoruje Animáto - dodavatel redakčního systému zajimave produkty Hotel Lednice Rodinné domy na klíč

© 2008 www.frisbee.cz, RSS zdroje RSS zdroje
Redakce: past.redakce@gmail.com