spřátelené weby www.cald.cz www.discgolf.cz www.ultimo.cz www.freestylefrisbee.cz www.szf.sk www.discgolfovehriste.cz

Těžké začátky

Milí frisbeejáci. Hraju už dost dlouhou dobu na to, abych s dostatečnou drzostí následující snůšku mých názoru prezentoval jako moudra a rady pro nováčky. Venkovní sezona nám začíná, resp. už běží a já nedávno vzpomínal na své začátky, jak jsem zmateně běhal po hřišti a nevěděl která bije. Pokusil bych se shrnout pár postřehů, co (by) mi tenkrát pomohlo. Nebude tak pro začínající týmy, spíš pro nováčky kteří se objeví v zavedeném týmu. Tím ovšem neříkám, že to nejsou obecně platné věci. No zkrátka si tam najděte co chcete.

Takže předpokládám, že jste nováčkem v týmu a chcete se frisbee co nejdříve naučit. Stranou nechávám tréninky, protože ty jsou určené přímo pro vás. Co ale až vyrazíte na turnaj a budete hrát v týmu se zkušenějšími hráči? Nechcete jim to zkazit, ale chcete si zahrát a být týmu aspoň trochu přínosem. Takže hlavně:
Chycení disku na čápa (foto Carlos)

Jezděte na turnaje

Chtě nechtě se tam toho naučíte nejvíc. Nebojte se, že byste to týmu kazili nebo tam byli do počtu. I když nedáte spoustu bodů, pomůže vám to velmi individuálně a budete dřív lepším hráčem. Takže se směle přihlašujte. Pokud tým bude chtít jet něco uhrát a nebude to turnaj určený pro nováčky, zkušenější hráči vám to jistě řeknou. Obráceně to bohužel neplatí vždy, aktivita se spíš vítá a oceňuje, než že by vás někdo měl přemlouvat ať se na turnaj přihlásíte.

Využijte čas na turnaji – házejte, házejte, házejte

První rok se učíte házet a s tím se nedá nic dělat. Jen házení by vás nebavilo a tak se i hraje, ale bez toho abyste uměli hodit kam chcete to nejde. Na turnaji máte ideální příležitost – prostor i dostatek ochotných (nejen spolu)hráčů, kteří si s vámi hodí.

Nebojte se jít na lajnu

Tady to hodně záleží na tom, jak to funguje v týmu. Některé týmy (třeba Pd) se před turnajem dohodnou jak budou hrát, co chtějí uhrát a tomu přizpůsobí taktiku. Občas se dohodne i jak se bude střídat, kdo bude spíš hrát v kterých zápasech atd. Pak je to více méně jasné.

Pokud nemáte nic dohodnutého, tak hrajte abyste na hřišti byli zhruba stejně jako ostatní. Občas se lidem nechce střídat a musíte je z lajny „vyhodit“. Prostě tam vlezete, řeknete že jste x bodů seděli a na to konto většinou odejde někdo kdo tam už x+y bodů hraje.

Na druhou stranu nebuďte uražení, když vám někdo řekne ať tam pustíte někoho jiného. Trochu obecněji asi takto: Pokud hrajete důležitý vyrovnaný zápas, počítejte s tím že si spíš nezahrajete. Přeci jen se občas vyplatí stáhnout sestavu a tým posunout třeba o skupinu výš. Na druhou stranu když už je zápas rozhodnutý (ať už nahoru nebo dolů) nebo zase není tak důležitý, nebojte se hrát víc než ostatní. Pokud vás i tak budou vyhazovat, zajděte po zápase za trenérem nebo někým zkušenějším a zeptejte se ho, proč jste nemohli tolik hrát. Buď vám to vysvětlí, nebo pomůže příště organizovat střídání.

Takže jste na lajně a hurá do hry. Vezmem to zvlášť pro obranu a pro útok.
WUCC 2010 (Sockeye vs. Revolver, photo by pruda)

Útok

Nepřestávejte hrát

Tak rovnou věc, kterou dělá snad každej nováček. Zahodíte disk, nebo ho nechytíte nebo prostě uděláte pořádnou chybu. Co nejdřív se naučte nezačít si nadávat, dívat se do nebe, do země nebo kamkoliv jinam, ale začít okamžitě na 100% bránit. Typicky špatný průběh je: zahodíte, začnete si nadávat a přestanete sledovat hru. Zkušenější útočník vypálí do zóny a tam chytá sám bez obrany bod. Zahodili jste útok a vykašlali se na obranu.

Naopak když zahodíte a pak ubráníte, všichni vám to jistě odpustí.

Naučte se dump

Tohle není tak evidentní, ale dump je ze začátku váš nejlepší kamarád. Když se vám povede udělat dobrý náběh, dostanete disk. Potom se většina nováčků začne zmateně rozhlížet a chce se disku rychle zbavit. Zkušenější hráči vás v tom nenechají a dají vám dobrý dumpový náběh, takže je dobré jim to umět hodit.

Ono to má víc důvodů. Jednak dump je relativně jednoduchý hod a většinou se dá hodit backhandem, i když držení a technika hodu jsou malinko jiné.  K forhandovému dumpu vás může marker donutit v podstatě jen když jste zavřený do pasti na té horší straně hřiště. Taky by se s tím dalo počítat a do těch míst nenabíhat, ale to už je trochu „advanced“. Zkrátka dump je snadné hodit co do techniky, stačí udržet nervy a hodit ho v pravý čas. Také se dobře trénuje, je to hod na krátkou vzdálenost a nemusít pořád běhat pro disk.

Další důvod zkušenější hráči neradi přiznají, ale je to realita. Jestliže jste nováček v týmu, máte nějakou dobu šanci. Když uděláte dobrý náběh, zbavíte se obránce tak většinou dostanete přihrávku. Pak záleží co s diskem uděláte. Jestliže přihrávka na vás je 50 na 50 slepá ulička – tzn. že každý druhý disk zahodíte, ostatní hráči vám dají pár šancí a pak se stane, že máte sice dobrý náběh ale nedostanete přihrávku. Bohužel se to stává. Na druhou stranu když budou ostatní vědět, že si necháte napočítat do 5ti a pak spolehlivě oddumpujete, máte přihrávku na každý dobrý náběh. Že třeba během těch 5ti vteřin nehodíte delší přihrávku dopředu protože se na ten hod necítíte nevadí, důležitější je neztratit disk.
WUCC 2010 (The Chad vs. ONYX, photo by pruda)

Vědět kdy a jak naběhnout

Tak toto se zrovna naučíte zkušeností, ale pár zásad můžete dodržovat od začátku. Většinou si na turnajích dáváte posty. Pokud ne, stejně budou rozehrávat spíš hráči co mají jisté hody. Zkrátka zkušenější hráči většinou hrají rozehrávače – handlery. Ti posouvají disk po výhozu a hlavně řeší problémy, když má házeč už hodně napočítáno a nevypadá to na dobrý náběh, nebo když je třeba získat nějaký čas na postavení útoku. Když má handler v ruce disk po výhozu nebo po přenesení na druhou stranu (dump a swing), očekává náběh middla, tedy středa. U něj je důležité správné načasování, měli byste začít s náběhem už když běží handler pro disk. Když handler chytá disk a otáčí se, middle už by měl být po náznaku s obráncem za zády. Když dostane disk, buď může posouvat hned na dlouhého či druhého middla, příadně vrací handlerům dumpem nebo swingem.

Pokud hrajete dlouhého, navazujete až na náběh middla případně tvoříte v zóně když už se dostane disk až tam. Důležité je – pokud ještě nedobýváte zónu a jste v lajně – nechávat zonu volnou. To že jste dlouhý neznamená že budete stát v zoně a čekat až přijde váš čas. Naopak stojíte spíš na začátku lajny a náběh do zóny zkoušíte z toho místa. Pokud přihrávka neletí, vracíte se do lajny a zóna zůstává volná. Pokud byste totiž v zóně postávali moc dlouho, je tam váš obránce a těžko tam může letět dlouhá. I kdyby měl někdo ideální náběh z lajny od svého obránce, váš obranář vás nechá být a půjde sebrat tu dlouhou, která letí na ideální náběh.

A to nejdůležitější co se týče náběhů: musíte nabíhat sprintem a na 100%. Pokud budete vyklusávat, máte obránce za zády a ten jenom číhá zda na vás náhodou neletí disk, pak udělá 3 rychlé kroky a ubrání. Nabíhejte pořád – i když se na vás zrovna hazeč nekouká. Zkušený hráč o vás ví a právě když vám chce nahrát, udělá si náznak někam jinam, aby zmátl markera a pak vám rovnou nahrává. Jestliže jste přestal nabíhat, tak vás dohonil obránce a už vám přihrát nemůže. Začátečníci často nabíhají zvláštním způsobem – nejsou si jistí zda běží správně a ve správnou dobu, takž vždy popoběhnou pár kroků a pak zpomalí a rozhlíží se, co ostatní. Špatně. Lepší je naběhnout blbě ale rychle a naplno, než cupitat a zdržovat se v otevřený a zavírat tím další možné náběhy. Když naběhnete a nedostanete disk, nic se neděje, důležité je rychle se vrátit do lajny a nezůstat stát někde v otevřeném prostoru na hřišti.
WUCC 2010 (Revolover vs. Buzz Bullets), photo by pruda

Co dělat když už nemůžete

Mnozí vám řeknou, že na to já jsem expert. Za prvé: pokud nemůžete, vystřídejte si. Někdy ale máte málo hráčů a na hřiště musíte. Takže pokud už nemůžete a odpočíváte v hřišti, dělejte tak v lajně. Jak už bylo řečeno, není šťastné stoupnout si do zóny nebo stát v otevřený či zavřený straně. Když odpočíváte v lajně stane se maximálně že nebudou žadné náběhy. I to je docela často vidět právě když tým odpadá fyzicky, ale to už je prostě důsledek a těžko s ním lze něco dělat.

Odpočívat se dá ještě jedním způsobem, ale chce to spíš zkušenost. Pokud se dobře rozhlížíte kolem sebe a dokážete odhadnout náběhy spoluhráčů, poznáte kdy nemá cenu vyrážet a kdy bude naopak náběh efektivní až smrtící – samozřejmě pro soupeře. Nezkušené týmy toto neumí (což je přirozené) a pak je vidět že běhají všichni pořád. To je jednak stojí spoustu sil a jednak si tím omezují prostor pro efektivní náběhy. Naopak pokud se daří nabíhat efektivně, může nabíhat jen jeden člověk a ostatních 6 odpočívat, resp. 5 odpočívat a jeden začínat další návazný náběh.

V praxi to pak funguje asi tak, že náběh z lajny začíná člověk kterému nejhůře „stojí obránce“, resp. Ten kdo má náběh nejsnadnější (třeba je dobrý běžec proti pomalému obránci). Když pak vidíte že začíná nebo probíhá náběh, který se zřejmě povede, můžete si dát pauzu případně tvořit návazný náběh. Když si naopak myslím že se náběh spoluhráči nepovede, můžu zkusit alternativu třeba do zavřené, nebo počkám až házeč hodí dump a načasuji svůj náběh až na dump. Mimochodem po dumpu je většinou malá chvíle na hod bez obrany (než marker začne bránit dumpera), takže pokud umíte svůj náběh na dump správně načasovat, můžete dost dobře naběhnout kam chcete – i do zavřený.

Obrana

Vyberte si

Jestliže jste dali bod a vyhazujete, máte šanci vybrat si koho budete bránit. Opět toto je starost a priorita pro vás jako nováčky – před výhozem nelelkujte a sami si vybírejte z protějšího týmu na koho asi tak stačíte. Pokud máte naproti mnohem lepšího hráče, je vaše starost požádat někoho o switch.

To platí zvláště pro holky – měly by si vybrat na obranu holky z protějšího týmu. Když už je vyhozeno je pozdě domlouvat si switche.
Mimochodem na ekvivalentní obranu byste měli myslet i pokud je turnover v zápase a je dostatek času na switche (třeba jdou útočníci pro disk do autu). Mohlo se stát, že se soupeř vykašlal na rozebírání obrany, nebo bránil zónu a nebo byl třeba switch. Zkrátka když váš tým zahodil útok a jdete bránit, měli byste zkontrolovat svého útočníka a pokud je výrazně lepší, zkusit říct spoluhráči na blízku o switch. Takhle se pak stává, že tým dostane bod a všichni se hrozně diví proč toho nejrychlejšího útočníka bránila holka. Samozřejmě nepovede se to vždy, někdy na switch prostě není čas. Ale opět platí, že by to měla být vaše starost.

Ujasněte si dopředu obranu

Tohle není věc jenom nováčků, ale bohužel se to stává znovu a znovu i zkušenějším hráčům. Předpokládám, že na turnaji si před každým bodem říkáte, co se bude bránit. Potom je VAŠE starost, abyste to věděli před každým bodem. Když každý brání něco jiného tak je to k ničemu. Bohužel se to stává a pak je slyšet „Neříkalo se co bráníme“ nebo „Já jsem to ale neslyšel(a)“. To je ovšem vaše starost, ne toho kdo určuje obranu. Pokud jdu bránit, měl bych vědět co budu bránit a když to nevím tak se zeptám. To platí i pro body kdy útočíte – jestliže soupeř udělá turnover a vy nevíte co se brání, velice mu ulehčujete následující útok.
foto Ondřej Bouška

Jak bránit?

Jako o život. Většinou se hraje osobka, takže běháte se svým útočníkem. Měli byste mít stále mírný náskok do otevřené strany, směrem doprava a doleva. Co se týče druhého směru – k zónám – tak ze začátku když je disk daleko od vaší zóny stojíte spíš na straně k disku, tedy mezi diskem a útočníkem. Jak útok postupuje k vaší zóně, ten náskok k disku zmenšujete a v zóně bráníte de facto vedle útočníka nebo i za ním. Ovšem s tím náskokem k disku se to nesmí přehnat. Obzvláště když se disk dostane do ruky člověku který umí hodit dlouhou, dávejte si pozor aby vám útočník neutekl do vaší zóny.

Této situaci se většinou zabraňuje tak, že obránce který stojí v lajně poslední – tedy nejblíže vaší zóně, kterou bráníte, nemá náskok k disku ale naopak k zóně – za každých okolností. Když pak někdo z hloubi pole utíká na dlouhou, tento obránce si ho switchuje a včas vyráží do zóny, aby zabránil dlouhé přihrávce na bod.

Pokud jste v této situaci vy ten nešťastník, jehož útočník mastí do zóny, buďte na ten switch připravení. To znamená že vlajete za útočníkem a vidíte že vám pomáhá spoluhráč, většinou zakřičí „switch“ a odběhne s vaším útočníkem. Potom je vaším úkolem hned začít bránit útočníka, který tam osiřel po vašem spoluhráči. Zkušený útočník totiž v momentě když slyší switch vyrazí směrem od obou obránců právě proto že ví, že má velkou šanci se uvolnit.

Malá poznámka k útoku – vy byste měli dělat to samý. Pokud váš obránce někomu pomáhá, zavolá switch a utíká pryč s někým jiným, pro vás by to měl být signál kdy vyrazit někam do volného prostoru, pryč od obránce co přibíhá a chce se vás přebrat. Tedy jinými slovy - při útoku nekoukáte jenom na spoluhráče a disk, ale máte i přehled o tom, kdo vás brání. Na které straně stojí, jak velký si dává náskok atd. Jestli vidíte, že váš obránce najednou utíká s jiným útočníkem, pro vás je to signál se někam rozběhnout a zkusit z té situace vytřískat co nejvíc. Máte velkou šanci, že se obráncům ten swicth úplně nepovede, takže váš náběh může být úplně bez obrany. A to je ta vyjímka, která platí při domluvené strategii útoku. Nemusí na vás být “řada” s náběhem, nemusíte dělat náběh úplně dle svého postu, ale člověk bez obránce prostě náběh zkusí vždy.

Co dělat když už nemůžete

Tak to je v obraně trochu problém. Obecně platí, že na hřišti se odpočívá při útoku, v obraně se musí jezdit. Máte v podstatě dvě možnosti, jak si bránění ulehčit.

Buď můžete začít bránit více prostorově, to znamená více switchovat a také hrát poach. To ale jednak vyžaduje určité zkušenosti a jednak souhru celého týmu. Někdy je to i cílená taktika, jako např. „poach do 5ti“, nebo „FM s poachem“. Nebo také různé kombinované obrany osobní a prostorové, ale to už jsou speciální záležitosti.

Druhá možnost už je spíš varianta „zkazit to co nejmíň“. Tedy když nemůžete, nechte si útočníka utíkat směrem k disku. Dávejte si větší náskok k vlastní zóně a když mastí k disku, tak prostě pozvolna za ním. Když ho necháte utéct k disku, v důsledku bude mít několik vteřin na hod bez obrany – než k němu doběhnete. Pokud byste ho nechali utéct do zóny, je to s velkou pravděpodobností bod.
Takže nejlepším způsobem jak si odpočinout při obraně zůstává – nelézt na hřiště.

No a to je asi tak všechno. Šlo by toho určitě napsat víc, ale to nebylo smyslem tohohle blábolu. Doufám že to nevyznělo jako hromada příkazů co dělat, abyste si mohli zahrát se zkušenějšíma pardálama. Mělo to být naopak pár rad, které vám pomůžou pěkně si zahrát bez zbytečných stresů.

Takže hurá na trávu, sezona nám začíná…

Me2d

PS: Pokud nováčkům toto přišlo užitečné a chtěli by další podobný článek o zkušenostech, napište mi povzbudivý mail a případně i dotazy nebo tipy na téma.
PPS: Používám tady spoustu bee-termínů bez vysvětlení (FM, poach, switch, swing atd). Předpokládám že něco vás v týmu naučí. Využít můžete také frisbee slovníček zde na frisbee.cz.

Autor: Me2d PD, 12. 4. 2011
Poslat odkaz na e-mail
comments powered by Disqus