Okénko do pravidel - díl 4.
Přesto se jedná o jedno z nejdiskutovanějších pravidel.
Pravidla ultimate nedovolují zákrok, který je například v basketbalu povolen a nazývá se „clonění“. Tedy akci, při níž útočící hráč zabrání svým postavením na hřišti obránci, aby následoval jiného útočícího hráče, a umožní tak spoluhráči, aby se uvolnil. V českém názvosloví se pro clonění ujal přejatý anglický název „pick“. Definice je opravdu jednoduchá a můžeme si dovolit odcitovat ji zde v plném znění: „Pokud nějaký hráč zabrání obránci, aby následoval nebo se přiblížil k útočníkovi, kterého těsně brání, může si tento obránce zahlásit "Pick".
Z pozice obránce je věc poměrně jasná. Těsně bráním svěřeného útočníka a v momentě, kdy se mi někdo připlete do cesty, nebo prostě do někoho vrazím, hlásím si automaticky pick. To je reflex, který si každý začínající hráč nejdřív musí vypěstovat, protože na přemýšlení není čas – jakmile začne o situaci hloubat, je už většinou pozdě; pick by se měl hlásit co nejdříve poté, co nastane.
Útočník je však z nahlášeného picku často nervózní, protože se tak krásně uvolnil a navíc často ani nemusel pickovou situaci způsobit. K tomu se přidá fakt, že pick se většinou děje za zády útočníka a ten tak často neví, co se přesně stalo. Nejčastější spory ohledně picku se točí kolem následujících témat:
Z pozice obránce je věc poměrně jasná. Těsně bráním svěřeného útočníka a v momentě, kdy se mi někdo připlete do cesty, nebo prostě do někoho vrazím, hlásím si automaticky pick. To je reflex, který si každý začínající hráč nejdřív musí vypěstovat, protože na přemýšlení není čas – jakmile začne o situaci hloubat, je už většinou pozdě; pick by se měl hlásit co nejdříve poté, co nastane.
Útočník je však z nahlášeného picku často nervózní, protože se tak krásně uvolnil a navíc často ani nemusel pickovou situaci způsobit. K tomu se přidá fakt, že pick se většinou děje za zády útočníka a ten tak často neví, co se přesně stalo. Nejčastější spory ohledně picku se točí kolem následujících témat:
1. Kdy byl pick nahlášen?
Otázka, kdy byl pick nahlášen, je důležitá z hlediska následujícího pokračování ve hře. Situaci s pokračováním ve hře pravidla nespecifikují zvlášť pro pick. Ale jelikož je pick přestupek, řídí se obecným pravidlem o pokračování ve hře po faulu nebo přestupku – čl. 16.Podle tohoto pravidla se hra zastavuje v momentě, kdy je přestupek nahlášen. Pokud tedy házeč drží disk, někdo v poli nahlásí pick a házeč teprve potom odhodí, protože pick neslyšel, vrací se disk zpět k házeči. V době hodu byla již hra přerušena, takže nezáleží na tom, jestli ho někdo chytil, nebo ne.
Pokud ovšem hláška pick zazní až v momentě, kdy je disk ve vzduchu (nebo jej házeč právě odhazuje, takže už nemůže pohyb zastavit), pokračuje hra do té doby, než se vyřeší držení disku. Jinak řečeno, v takovou chvíli je důležité disk chytit (nebo ubránit) a teprve potom řešit samotný pick – čl. 16.1.1. Jak se postupuje dále, si ukážeme na následujících příkladech:
Př.1: Jako obránce zahlásím pick, až když je disk ve vzduchu. Házeč se ale ustřelil, nebo se nabíhající hráč zastavil, protože slyšel pick, a disk skončí na zemi. Hra pokračuje bez přerušení turnoverem, měl bych (ale nemusím) hlásit „play on“ – čl. 16.1.2.1.
Př.2: Opět hlásím pick po odhodu disku, ale tentokrát jej chytá útočník, kterého jsem bránil. Hra se zastavuje. Vzhledem k tomu, že pick ovlivnil hru (nebýt kolize, můj útočník by se do otevřené strany jistě neuvolnil), vrací se disk zpět k házeči. Já doženu náskok, který útočník díky picku získal, a hra po checku pokračuje – čl. 16.1.2.2.1.
Př.3: Můj útočník utíká do zavřené a někdo přeběhne mezi námi dvěma, takže hlásím pick. Mezitím ovšem házeč hodil disk do otevřené strany na někoho úplně jiného a ten jej chytil. Hra se zastavuje, ale já hlásím, že pick neovlivnil hru. Doženu sice ztrátu, kterou pick způsobil, tj. využiju přerušení k tomu, abych si došel ke svému útočníku v zavřené straně, ale disk zůstává v držení hráče v otevřené straně. Pochopitelně pokud ten stojí v zóně, bod platí, jinak pokračuje hra po checku – čl. 16.1.2.2.2.
Nutno dodat, že třetí příklad je nejspornější a svou roli v tom hraje i nejasná formulace samotných pravidel. V článku 16.1.2.2.2. je situace popsána tak, aby se hráči chovali podle třetího příkladu. V druhém odstavci samotného pravidla o picku (18.3.2.) se ovšem píše, že pokud byl disk chycen, vrací se (vždy) zpět k házeči. Jisté řešení takového dilematu nabízí definice Spirit of the game, kde se jako příklad dobrého Spirita uvádí „odvolání hlášky, pokud si myslíte, že hláška nebyla nezbytná“ – rozuměj „neovlivnila hru“ čl. 1.5.2.
Zajímavé je zejména v této souvislosti pojetí picku v severoamerických pravidlech UPA, kde se hra zastavuje až v momentě, kdy se o hlášce dozví házeč. Každý odhozený disk, ať už před pickem nebo po něm, hraje, a je nutné jej chytit, aby se hra přerušila.
2. Hýbal se hráč, který způsobil pick, nebo ne?
Debata o tom, zda byl pick nahlášen oprávněně, se často strhne v dohadování o tom, zda hráč, se kterým se obránce srazil (nebo musel zpomalit, aby se s ním nesrazil), byl v pohybu, nebo nikoliv. Přitom v té krátké definici picku se o pohybu vůbec nemluví a taková věc je nepodstatná. Zaprvé jako útočník mohu snadno způsobit pick tím, že prudce zahnu natolik těsně kolem jiného hráče, že obránce nemá šanci mě následovat. Zadruhé obránce většinou sleduje svého útočníka a v momentě, kdy se srazí s jiným hráčem, může jen velmi těžko objektivně vyhodnotit, zda se ten hráč trochu hnul, nebo nehnutě stál. Zvolání picku v takové situaci již spouští samotná první signální soustava.Na druhou stranu lze apelovat na obránce, aby picku nezneužívali k tomu, aby si pomohli ve své lenosti a nehlásili jej v situacích, kdy by si chtěli zkrátit trasu skrz stojícího protihráče, nebo se jim už moc nechtělo uhýbat ani běžet a ten stojící hráč byl zrovna „vhodně“ nastaven do cesty.
3. Jak daleko byl obránce od útočníka, když hlásil pick?
Tato otázka relevantní jen z části. Oproti dřívější verzi pravidel zmizel požadavek na pětimetrovou vzdálenost obránce od útočníka, aby si mohl pick nahlásit. Tento je nahrazen obecnou formulací o „těsném bránění“, která je většině hráčů celkem srozumitelná a maximálně pěti metrům by měla odpovídat. Pro zajímavost, v pravidlech UPA je „těsné bránění“ definováno vzdáleností pouhých tří metrů.Vzhledem k několika sporným bodům a poměrně významné odlišnosti od amerických pravidel prochází definice picku stále vývojem a je terčem změn při každé nové verzi oficiálních pravidel. Také proto letos přistoupila Česká asociace létajícího disku na zkoušení tzv. experimentálního pravidla o picku v české ligové soutěži. Účelem bylo zjistit, zda je návrh nového pravidla dobrým pokusem o vyřešení sporných momentů, snížení počtu přerušení ve hře a přiblížení se americkým pravidlům. Nebo zda se jedná o zbytečně složitě definované pravidlo, které do hry vnáší jen další zmatky a nedorozumění. Vzhledem k tomu, že se nám rok chýlí ke konci, budeme vděčni, pokud napíšete buď sem do diskuse, nebo přímo na emailVýkonné rady Asocicace, vaši zkušenost s experimentálním pravidlem v této sezóně.
Více o něm se dozvíte v prvním díle Okénka do pravidel, na stránkách ČALDU je k dispozici česká verze experimentálního pravidla o picku.
Autor: Štěpán Materna (PD), 20. 11. 2009