spřátelené weby www.cald.cz www.discgolf.cz www.ultimo.cz www.freestylefrisbee.cz www.szf.sk www.ultimatefrisbee.cz

P C K

Rodilý Pražák, člen výkonné rady ČALD, redaktor webu sport.cz, trenér na training campech, člen týmů Terrible Monkeys, Silence, Little Secret a Tios, fotograf a trojnásobný strejda. Za tím vším se skrývá jedna osoba a tou není nikdo jiný než Petr Kotěšovec (1978) známý jako carlos. 
 
Jak ses k frisbee ultimate dostal a jak dlouho hraješ?
K frisbee jsem se dostal přes Brta a jeho tátu, se kterýma se naše rodina zná a kteří mě nalákali, abych to zkusil. Bylo to někdy koncem roku 1994, takže se tu s přestávkama motám asi 15 let.
 
Mohl by jsi trochu popsat své začátky? Za jaký tým jsi hrál, jak často jsi jezdil na turnaje apod.?
Začal jsem hrát za tým Prague Devils, nevím jestli ho budou lidi znát. A chytlo mě to celkem rychle, takže jsem chodil pravidelně na tréninky, na soustředění, jezdil na všechny turnaje, tam chodil spát pozdě. Myslím, že mě to na začátku hlavně bavilo kvůli lidem, ale brzy to dorovnal i sport samotnej. Po půl roce už jsem seděl v transitu směr mistrovství Evropy ve Francii. Transit tam shořel, ale chuť ne. Takže začátek byl intenzivní.
 
Jak dlouho jsi hrál s týmem Prague Devils a co se stalo že teď hraješ s Terrible Monkeys?
Za Devils jsem hrál tuším 4 roky. Po střední jsem odešel do Českých Budějovic, kde jsem vlastně moc nehrál, ale taky tam za mnou jezdili Dave a Wacki, kteří hráli za Monkeys. No a když jsem se po roce vracel, tak mě pak přišlo tak nějak přirozený, že budu hrát s Monkeys, když s nimi trávím nejvíc času. Žádný vážný důvod pro to nebyl, natož že bych měl v Devils nějaký problém.
„ze začátku mě to hlavně bavilo kvůli lidem“
15 let je dlouhá doba. Hostoval jsi někdy v zahraničním týmu?
V podstatě ne. Jen když jsem byl v Austrálii, tak jsem dva měsíce, než jsem si našel práci a začala škola, trénoval s týmem Southside, který se pak přejmenoval na Thong a získal stříbro na MS klubů v Perthu. Zpětně mě to trošku mrzelo, že jsem dal přednost práci, ale ono to ani moc jinak udělat nešlo.
 
Co jsi vystudoval za školu a čím se teď živíš?
Vystudoval jsem obchodní akademii a Central College v Sydney, obor multimedia. Živím se převážně jako grafik.
 
Dělal jsi dříve i jiný sport a nebo jsi začal rovnou s frisbee?
Předtím jsem dělal od malička volejbal, a pak chvíli taky fotbal, asi od dvanácti do čtrnácti. Jenže hrát na škváře nebylo úplně ideální, takže mě to brzy přešlo. 
 
Máš nějaký herní vzor v ČR nebo v Evropě?
Nemám a neměl.
„Ultimate si diktuje podmínky“
Jakou kategorii preferuješ, open nebo mix? A proč?
Mě baví obě. Obě mají svoje kouzlo. Ideální by bylo, jako to mají třeba v Austrálii (nebo alespoň měli, když jsem tam byl), kdy mají sezónu rozdělenou - část roku hrají jako open a ženy a pak mají část roku pro mix. Přijde mi lepší to mít jasně rozdělený než to míchat dohromady během sezóny, ale u nás to moc nejde.
 
Házet umíš, o tom není pochyb. Který hod máš ale nejraději?
Nemám jeden nejoblíbenější hod.
 
Kdyby sis musel vybrat, hrál bys raději v obraně a nebo v útoku?
Teď hraju v Silence v obraně a vyhovuje mi to, ale je mi to celkem jedno, obojí má svoje. Každej by měl umět oboje.
 
Věnuješ se i jiným hrátkám s diskem nebo jen ultimate?
Dřív jsem hrával discgolf, ale jednak už na to nemám čas a pak mě to možná trošku přestalo bavit, nebo spíš ultimate jasně vede a diktuje si podmínky a víkendy.
 
Už hraješ nějaký ten pátek a určitě jsi byl na spoustě turnajů. Který podle tebe opravdu stojí za to a který „nejhorší“ jsi navštívil?
Za to stojí určitě Chrast. Určitě taky stojí za to si jednou zkusit Paganello. A jinak za to stojí každý turnaj, který někomu něco dá, ať už herně nebo společensky. Nejhorší mě nenapadá, ty dobrý špatný rychle přebijou.
 
Je nějaký turnaj, který si nenecháš ujít a můžeme tě tam potkat rok co rok?
No asi jsem vynechal už někdy každý turnaj, ale zkouším si nenechat ujít u nás právě Chrast, pak asi mistrovství a Chrustenice. Venku by mě bavila pravidelná účast v Amsterdamu, potom Paganello a velký akce jako ME nebo MS jsou taky vždycky skvělý.
„nevidím důvod proč přestávat“
Ženy, víno a zpěv. Snad na každém frisbee turnaji je párty. Zažil jsi nějakou, na kterou budeš dlouho a rád vzpomínat?
Spousty, žádná konkrétní mě nenapadá. A ono taky vzpomínat není leckdy úplně jednoduchý.
 
Téma frisbee a společné sprchy. Pamatuješ si, kdy jsi byl poprvé ve společné sprše a dělalo ti problém se jít sprchovat s holkami?
Poprvé na svým prvním turnaji v hale v Chomutově a nevadilo mi to. Společný sprchy nevidím jako problém, stejně tak není problém když to někomu vadí a chce je mít oddělený.
 
Číslo dresu máš 78. Máš tohle číslo celou svou frisbee kariéru? Váže se k tomu nějaký příběh a nebo je to jen číslo?
Dřív jsem hrával s 22, poměrně dlouho, ale poslední dobou to neřeším a teď je mi dost jedno co mám za číslo. 78 je můj ročník, ale kdo ví jestli s ním budu hrát i dál, možná to zase pro letošek změním.
 
Jak dlouho by jsi ještě chtěl být aktivním hráčem?
Co to půjde. Asi se pomalu změní kategorie open na masters, ale pokud nepřijde nějaký zranění, tak nevidím důvod proč přestávat. Papá je dobrá motivace.
 
Loni proběhlo v okruhu frisbee několik svateb, kdy se můžeme těšit na tvoji?
Netuším.
„rozvoj se nedá dělat v několika lidech“
Rok 2010 byl ve znamení Klubového mistrovství světa v Praze (WUCC). Spousta lidí nechápala, proč jsi nevyužil šance si tu se Silence zahrát. Proč jsi dal na WUCC přednost organizaci před hrou?
No mě to nepochopitelný nepřijde. Jednak mě tyhle věci baví a potom si nemyslím, že jeden hráč by něco výrazně změnil. Kdyby týmu chybělo třeba čtvrtina stálých lidí, tak ho to ovlivní, ale jeden člověk ne. Bylo by to i trošku smutný, kdyby to tak bylo. Taky kdybychom všichni chtěli hrát, dali přednost hraní, tak to tady ani nemohlo být. Byla to vynikající šance, jak ten sport tady zviditelnit a ten pokus za to určitě stál, i když se ta šance nevyužila asi na sto procent. A stojí za to zkoušet to dál. Chtělo by to, aby se zapojilo víc lidí.
 
Proč se podle tebe úplně nevyužila šance zviditelnit frisbee před a během WUCC v Praze a jak se to mohlo udělat lépe?
Nevyužila se úplně, protože v organizačním týmu s tím neměl nikdo úplně velký zkušenosti, začalo se později než bylo potřeba. Nesehnal se žádný partner, který by i po WUCC s českým frisbee spolupracoval, což si myslím že byla jedna z důležitých věcí a možná i důležitější než zviditelnění. Cíl asi byl, aby to nezůstalo jen u toho turnaje samotného a po něm to zase neskončilo. Zkoušíme zaběhnout zimní turnaj Prague Winter a možná něco vznikne i pro léto, ale teď se nedá říct, zda to bude mít nějaký úspěch. Média třeba na další zprávy, který posílám za Čald, už nereagují, ale na druhou stranu to chce člověka, co se o to bude starat víc než jen ve volným čase. Mělo by se těm novinářům volat a podobně. Třeba se taky nepodařilo mistrovství dostat do televize, což byl jeden z cílů a co by bylo dobrý z pohledu zviditelnění. A potom když už nějaká propagační akce byla, tak byl problém sehnat vůbec někoho, kdo by se na tom podílel a přišel pomoct. Nedá se to dělat v několika lidech, ale to je dlouhodobější problém mezi frisbee lidmi. 
Středoškolská liga ultimate frisbee - „teď jsme teprve na začátku“
O rok dříve (2009) vznikla v ČR středoškolská liga. Kdo je garantem tohoto projektu?
Garantem projektu je ČALD. Tam to mám na starost já a teď i Jakub Vondra (Gaspacho).
 
Co je to za projekt a kdo se na něm podílí?
Středoškolská liga je projekt, který má cíl dostat ultimate frisbee na střední školy, potažmo mezi mladý lidi. Loni ve spolupráci se vzdělávací agenturou ZAZO proběhl první ročník a zúčastnilo se ho devět škol. V letošním ročníku už je škol patnáct. Zatím to funguje především v místech, kde se už ultimate hraje a kde se na projektu podílí dobrovolníci co ultimate hrají, kteří školám pomáhají. Líbilo by se mi, kdyby se zapojily všechny týmy, nebo jinak - pro každý tým je to možnost, jak si i třeba vychovat budoucí posily, nové hráče. Když si najdou školu, o kterou se jako tým budou starat, tak můžou získat mladý lidi, který za ně můžou hrát. V budoucnu by bylo hezký, kdyby se ultimate šířilo i do škol a míst, kde se ještě nehraje, což nebude úplně jednoduchý, protože nějaký čas trvá, než se učitel sport samotný trošku naučí a je schopný jej učit, ale školení učitelů, metodika a chystané výukové dvd by mohly pomoct. Každopádně teď jsme teprve na začátku, kdy se věci zkouší a uvidí se, zda středoškolská liga funguje, nebo je potřeba něco změnit.
 
Kdyby se chtěl někdo zapojit do projektu, co všechno je zapotřebí udělat? Na koho se můžou obrátit?
Když se chce někdo zapojit, ať už škola nebo někdo, kdo se chce o nějakou starat, tak na strankách ČALD si může stáhnout základní informace. Pak se stačí ozvat třeba mně nebo přímo agentuře Zazo.
„snů je spousta“
Máš nějaký frisbee sen?
Aby se tu víc lidí zapojilo do rozvoje. Aby to hrálo víc lidí a bylo víc týmů. Aby lidem došlo, že uspět v Čechách ještě nic neznamená. Aby se středoškolská liga rozšířila do celé republiky. Aby lidi nepřestávali hrát a vznikaly masters týmy. Aby Frankie vyrostl. A spousta dalších věcí.

Carlos

1. Historické foto - Prague Devils, zleva horní řada: Dany, Burton, Maruška, Douglas, dole zleva: Mezo, Libor, Carlos, Dejf
2. Carlos - hráč a fotograf na EUCC 1995
3. Tak jde čas s Carlosem :)
4. PCK
5. Po návratu od protinožců
6. Carlos - dravec - Chrast 2010
7. Carlos jako organizátor na turnaji v Chrasti
9. Olgoj Chorchoj Trophy - Carlos v dresu Little Secret
foto lukasicek.com

Autor: veu, 23. 2. 2011
Poslat odkaz na e-mail